Yellowstone a Teton park

Než začnete číst dnešní knedl, promažte si pořádně kolečko na myši, protože fotek nahrávám nepočítaně.
Za poslední tři dny jsme projeli dva národní parky, Yellowstone a Grand Teton. Fotky z obou parků jsou sice barevné, ale mé dojmy jsou možná až příliš černobílé. Posuďte sami.

YELLOWSTONE

Rozloučili jsme se s Annou a Angelou, našemi anglickými kolegyněmi, a zamířili jsme mimo předepsanou trasu směr hranice Yellowstonu, kde jsme to před vstupem zapíchli na noc v lese. Anna a Angela jeli dál s plánem najít autopůjčovnu, projet park za jeden den autem a ušetřit tak čas a hlavně síly. Následující ráno klasicky jako v každém městě vegetujeme na chodníku před supermarketem a krademe čísi wi-fi, když v tom na nás volají holky a nabízejí, ať se s nimi svezeme autem. Samozřejmě, že jsme to vzali. Kola jsme zamkli před branou a naskákali do auta, jehož vypolstrované sedačky něžně uvítaly naše zdevastovaná pozadí. První poznatek jen podtrhuje americkou promotoristickou politiku, vstup do parku je 25 dolarů za auto (nehledě na počet pasažérů) nebo 12 dolarů za jednotlivce, který přijede na kole či pěšmo a nevyfukuje tedy žádné plyny (a když, tak jen ty přírodní). Na kole se nesmí jezdit mimo silnice, které ale nemají žádné krajnice a turisté se svými megakaravany zásadně koukají jen po losech a bizonech, cyklista by je zaručeně nezaujal. Proto jsem byla nakonec ráda, že se nacházíme v relativním bezpečí auta, a to i když jsme se z čista jasna ocitli v levém jízdního pruhu, poté co Anna zapomněla, že nejsme na ostrovech. A ještě vděčnější jsem za auto byla, když si to proti nám po silnici štrádoval nasupený bizon, který ale směr jízdy dodržoval.

Za jeden den jsme samozřejmě nemohli stihnout ani polovinu atrakcí senzací, ale přiznám se, že mi to stačilo. Yellowstone je o spoustě gejzírů, pár vodopádech, větším množství zvířat a záplavě turistů tuto zvěř pronásledující.
Poslední sopečný výbuch se zde odehrál před 640 000 lety a zformoval dnešní Yellowstone (je to vlastně kráter). Zemské magma zde ale stále v mnoha místech upouští své napětí a vznikají gejzíry, krásná barevná vroucí jezera či bahenní sopky, všude páchne síra. Nejznámější atrakcí je gejzír Old Faithful, chrlící vodu v pravidelných asi dvouhodinových intervalech (dříve chrlil častěji, ale kvůli umělému vyvolávání výbuchů se prý zašprajcl). Čas chrlení je předem znám s přesností na deset minut, a proto se nám po příchodu na místo naskytl šokující pohled na přibližně 300 lidí držících tablety, mobily a foťáky v napřažených rukou třesoucích se únavou. Přidala jsem se do stáda, a poté co gejzír vyplival co vyplivat měl, jsem si uvědomila, že to co mě v Yellowstonu baví nejvíc je skutečnost, že nás tady matka příroda může všechny do jednoho uvařit ve vteřině i s našima tabletama kdy se jí zachce. A za ten pocit to stojí.
Jsem asi jen příliš zhýčkaná tím, že máme zatím všechny parky téměř sami pro sebe a nedokážu si plně užít přírodu (která v Yellowstonu beze všeho krásná je) s dalšími desítkami lidí na jedné lávce. Ocenila jsem ale pohled zblízka na bizony a losy, kteří se tu hojně drží proto, že díky teplu tu mnoho míst v zimě nezamrzá. Anna s Angelou pořád hledali nějakého Yogi Bear, až ve světlé chvilce mi došlo, že mluví o Méďovi Béďovi. Béďu jsme naštěstí neviděli, nejsem jeho fanoušek a nikdy nebudu.
S holkama jsme tímto prožili krásný den a pak přišlo loučení. Obavám se, že už se nemáme šanci vidět, protože odlétají o týden dříve než my. Nacházím se právě v životním stadiu 'houba', nasávám všechno kolem jak batole, holky mi toho hodně dali a budou mi na cestě hrozně chybět. A od teď už pozitivněji.

GRAND TETON NATIONAL PARK

Do Tetonu jsme se dostali po cestách s černým lávovým písečkem, místy tak hlubokým, že jsem sama sebe překvapila, když jsem nenavýšila mé vedení na 3:0 v naší soutěži o největší padavku. Tetonské hory jsme celý den pozorovali od západu a následující den zas z východu, nahoru jsme se naštěstí nedostali. Jméno Teton je odvozeno od slova prsa, které tyto tři špičaté výběžky evokovaly francouzským badatelům (zřejmě po velmi dlouhé cestě z domova) před téměř dvěma sty lety. Teton se mi z celé naší dosavadní cesty líbil nejvíc. Do karet mu nahrál podzim, který zbarvil zdejší pololistnaté lesy, travnaté louky a lekníny zarostlá jezera do nekonečné škály pastelových barev.

Stanujeme u řeky a o dnešní ukolébavku čili kravál se starají divoké husy. Zítra šplháme po dlouhé době na pořádný krpál téměř do 3000 mnm. Přiznám se, že už mi ty kopce scházely, ale to mě určitě přejde po prvních pár kilometrech. Počasí máme stále parádní, se svýma do ruda spálenýma ušiskama bych dokázala zastavit vlak.