První den

Ondra dorazil do Calgary celý i s celým kolem, i přesto že na letišti v US zjevně prošlo zevrubnou kontrolou. Po krátkém spánku za zvuku letištních vysavačů jsme se ve 4 ráno jali dávat kola dobromady. Dorazily překvapivě bez újmy, jen já někde vytratila dva šroubky od předni brzdy. Po vlnité cyklostezce podél modré říčky jsme došlapali do centra Calgary s cílem prohlédnout si těch pár minimrakodrapů a v neděli sehnat šrouby do mých brzd. Místo toho nám kdosi přistavil do cesty staré rozmontované kolo obsahující přesně potřebné šrouby.
Následuje óda na Kanaďany, kterou si nemůžu odpustit. Nejen že se nás v kuse kolemjdoucí ptají kam jedeme, radí kde sehnat šroubky a jsoi extrémně ohleduplní na silnicích (vše vypozorováno jen za pár hodin v Calgary), ale poslední zážitek to vyzdvihl na ještě úplně jiný level.
Obědváme před obchoďákem, když k nám přijde sportovně vypadající chlapík a ptá se jako obvykle kam jedeme. Chlapík je velký cyklista a zná se s lidmi okolo každoročního červnového závodu The Great divide (to samé co jedeme my). Doporučí nám kde ještě v Calgary najít obchod s potřebami proti medvědům, popovídáme a zmizí jako pára nad hrncem. Za 10 minut je ale zpátky a obdarovává nás sprejem proti medvědům a profienergetickými tyčinkami. Už musí jít, jeho žena má dnes narozeniny. Náhoda, mám dneska taky narozeniny, prozrazuju. Chlápek opět mizí a po 10ti minutách se vrací s krabicí cupcaků jako dárkem k narozeninám jakoby jich už nebylo málo. Jmenuje se Wayne. Dal nám na sebe ještě kontakt pro případ, že bychom potřebovali s něčím pomoct. Bere si odkaz na můj blog a mizí. Hledáme obchod s potřebami proti medvědům, abychom koupili druhý sprej, ale ztrácíme se (sprej koupíme v Banffu) a tak vyrážíme směr Banff. Po cestě na razíme na Wayna na kole, který nás obdarovává ještě mariňáckou troubou proti medvědům. Peníze odmítá a uklidňuje nás, že v našem věku dáme Great Divide i bez tréninku.
Tímto děkuji Waynovi nejen za jeho dary, podporu a pozvednutí nálady do nevídaných výšek, ale taky za inspiraci jak by to mezi lidma mělo chodit.
At this point I'd like to thank Wayne not only for his gifts, support and cheering us up, but also for giving us a great inspiration of what to extent people can help each other and get along. Thanks, Wayne!

Po krátké opravě Ondrova defektu a dlouhém bloudění jsme se dostali na silnici vedoucí do Banffu. Ačkoliv šlo o méně frekventovanou a o to delší variantu cesty, tak provoz za městem kde je to snad ještě dálnice byl prostě šílenej a protivítr ještě šílenější. Před setměním jsme to zapíchli u silnice (všechny pozemky jsou tu privátní) na půlce cesty do Banffu. Silnice je tu už málo frekventovaná a hory na obzoru se rychle blíží.